Tipy a triky Mapy Fotogalerie Panoramata

 Napříč Slovenskem na Ukrajinu 2007 - Bratislava

Žádné jiné slovenské město jsem nenavštívil tolikrát jako Bratislavu a troufnu si říci, že ani leckteré město u nás v Čechách jsem neprochodil tak důkladně jako právě slovenskou metropoli. Nicméně všechny tyto návštěvy se odehrály v době před více než dvaceti lety a od chvíle, kdy je Slovensko samostatným státem, jsem Bratislavu navštívil všehovšudy dvakrát (tedy nepočítám-li průjezdy, kterých bylo jenom letos celkem šest). V rámci našich letošních cest na Slovensko jsem se do Bratislavy vrátil v květnu, kdy jsme s Radkou a s naší kokřicí Chelsinkou vyrazili na Mezinárodní výstavu psů Spring Danube. Po úspěšné výstavě jsem si nemohl odpustit alespoň krátkou návštěvu centra a podívat se na některá místa, která jsem naposledy navštívil před sedmi lety.

pohled na Nový most Prezidentský palác

Kdybychom měli krátce shrnout historii slovenské metropole, museli bychom začít někdy ve 2.století př.n.l., kdy oblast dnešního města osídlili Keltové. Na počátku našeho letopočtu zde své tábory budovali Římané a během stěhování národů se tu usadili Slované. V Salzburských letopisech z roku 907 nejdeme první zmínku o Bratislavském hradě a na konci 10.století již byla Bratislava - tehdy zvaná Prešpork (maďarsky Pozsony, německy Pressburg) - důležitým hospodářským a správním centrem na hranicích nově vzniklého Uherského království. V roce 1436 udělil král Zikmund Prešporku právo používat erb a po prohrané bitvě u Moháče v roce 1526 se město stalo útočištěm uherské šlechty a světských i církevních hodnostářů. Prešpork se tak rázem stal sídelním a zároveň korunovačním městem uherských králů. V 18.století už byl největším uherským městem a za vlády Marie Terezie zažil období největšího rozvoje. Ústup ze slávy přišel za vlády Josefa II. - instituce a centrální úřady byly odstěhovány do Budína a 13.května byla do Vídně odvezena i královská koruna. Přešpork se stal provinčním městem, navíc ho v roce 1809 poškodilo Napoleonovo dělostřelectvo. V letech 1847-1848 zasedal ve městě uherský stavovský sněm a 11.dubna tu byly přijaty tzv. březnové zákony, které v Uhresku zrušily poddanství. Sněm však byl o rok později rozpuštěn a Prešpork tak definitivně přišel o veškerou politickou důležitost. Významným mezníkem v dějinách města byla až první světová válka. Na základě pařížských mírových jednání bylo město v lednu 1919 přičleněno k nově vzniklé Československé republice a 27.března 1919 bylo schváleno i nové pojmenování - na mapě Evropy se objevila Bratislava. V meziválečném období město zaznamenalo urbanistický, architektonický, průmyslový a výrobní rozvoj. 14.března 1939 vznikl samostatný Slovenský štát a během této kontroverzní historické kapitoly se Bratislava poprvé stala hlavním městem, sídlem prezidenta, parlamentu a vlády. 4.dubna 1945 Bratislavu osvobodila Rudá armáda a z města byla odsunuta většina obyvatel německé a maďarské národnosti. Ve čtyřicátých a padesátých letech byly obnoveny válkou poničené části města včetně v roce 1948 znárodněných průmyslových podniků, ve druhé polovině 20.století došlo k rychlé výstavbě sídlišť. 1.ledna 1993 přestalo podruhé existovat Československo a Bratislava se opět stala hlavním městem samostatného Slovenska.

Stará radnice na Hlavním náměstí Primanciální palác

Naši krátkou květnovou návštěvu města jsme zahájili na Kamenném náměstí, kde se nám podařilo úspěšně zaparkovat. Klobučnickou ulicí jsme došli až na Primanciální náměstí se stejnojmenným palácem postaveným v letech 1778-1781, který je v současné době sídlem primátora. Palác s pozoruhodným klasicistním průčelím byl v minulosti místem několika důležitých událostí - např. 26.prosince 1805 tu byla podepsána mírová smlouva mezi Rakouskem a Francií.
Okolo jezuitského kláštera jsme se dostali až na Hlavní náměstí, které je jakýmsi srdcem města. Uprostřed stojí Rolandova fontána z roku 1572, dílo pocházející z rakouské dílny Andrease Lutringera. Socha rytíře Rolanda hledí na budovu Staré radnice, která je dnes sídlem městského muzea. Na Hlavním náměstí panovala příjemná uvolněná atmosféra, a tak jsme neodolali a v přilehlé Sedlářské ulici jsme usedli na krátké posezení, které se zvrtlo v haluškové hody. Škoda, že na delší prohlídku tentokrát nebylo víc času, snad bude příště příležitost obhlédnout i další staré známé památky v okolí Hlavního náměstí, jako např.Michalskou věž - jedinou dochovanou bránu středověkého opevnění, nebo dóm sv.Martina, který býval korunovačním místem uherských králů.




Bratislava
Senec

Trenčín
vodopád Skok
Lomnica, Hrebienok
Poprdske pleso
Pribylina
Levoča
Spišský hrad
Zeplínská Šírava
Košice
Vlkolínec

Nitra

Užhorog



© 2007 Pavel Juračka Aktualizace: 19.11.2007 HOMPAGE:http://www.pavelj.cz/

e-mail

Odkazy

další stránka