Tipy a triky Mapy Fotogalerie Panoramata

 Napříč Slovenskem na Ukrajinu 2007 - Nitra

Viz. také nejnovější fotogalerii z Nitry - Podzimní Nitra (2008)

Naše poslední výprava na Slovensko vedla na začátku listopadu do Nitry. Do města pod Zoborem jsme se s Radkou letos vypravili už podruhé, protože už v březnu jsme se s naší kokřicí Chelsea úspěšně zúčastnili národní výstavy psů Nitracanis. Na podzim se během prvního listopadového víkendu konaly hned dvě další výstavy - mezinárodní Nitracanis v sobotu a o den později následovala klubová výstava slídičů. A tak jsme se opět vydali na cestu, ovšem tentokrát s námi vedle Chelsea cestovala i naše černobílá kokří slečna Peggy. Kromě nového psího člena jsme na cestu přibrali i jednoho "dvounohého" spolucestovatele - na Slovensko s námi totiž vyrazil i radčin bratr David.
Z Plané nad Lužnicí jsme vyrazili v pátek dopoledne a 400km dlouhou cestu jsme si pouze na Moravě zpříjemnili odbočkou k památníku bitvy tří císařů u Slavkova. Jinak jsme úsek od Humpolce až do Nitry hladce prosvištěli po dálnici a rychlostní komunikaci. V Bratislavě jsme si mohli poprvé vychutnat průjezd novým 1,5km dlouhým tunelem Sitina, čímž se průjezd hlavním městem stal naprosto hladkým a bezproblémovým.
Pro nadcházející dvě noci jsme si v Nitře vybrali, stejně jako v březnu, útulný penzion U krba, který stojí v klidné vilové čtvrti a zároveň blízko u výstavního areálu Agrokomplex. Já jsem se navíc těšil, že oproti březnovému výletu budu mít o víkendu čas na pořádnou prohlídku města, což se nakonec splnilo přesně podle mých představ.

nitranský hrad - katedrála nitranský hrad - katedrála

Západoslovenská Nitra je správním centrem Nitranského kraje a s téměř 85 000 obyvateli (v r.2006) je pátým největším slovenským městem. Historie zdejšího osídlení sahá až do doby před 6000 let, kdy zdejší území obývali první zemědělci. Ve 4.století př.n.l. se v kotlině pod Zoborem usadili Keltové a na konci 5.století se tu usídlili první Slované, kteří položili základy současného města. Na počátku 9.století už byla Nitra důležitým politickým, vojenským i hospodářským centrem. V té době už patřily oblasti zahrnující dnešní jihozápad Slovenska k Nitranskému knížectví, které spravoval kníže Pribina. Kníže, ač sám pohan, dal v Nitře okolo roku 822 vysvětit první křesťanský kostel. V roce 833 byl Pribina z Nitry vyhnán a jeho knížectví ke svému připojil moravský kníže Mojmír. Tento krok je označován za vznik Velkomoravské říše, která měla jedno z důležitých center právě v Nitře. Na vrcholu slávy se ale Nitra ocitla až za vlády knížete Svatopluka. V té době už měla městský charakter a v roce 880 papež v Římě vysvětil prvního nitranského biskupa Bavora Wichinga. Na místě původního slovanského hradiště na skalnatém vápencovém vršku byl založen hrad, který se stal biskupským sídlem. V roce 1248 král Béla IV. povýšil Nitru na svobodné královské město, ale uděleným výsadám se Nitra příliš dlouho netěšila, protože už o 40 let později město věnoval nitranskému biskupství král Ladislav IV. Středověká Nitra rozdělená na Horní a Dolní město, často zpustošená cizími vojsky, tak zcela ztratila svoji politickou důležitost a významná zůstala pouze jako biskupské sídlo. K rozvoji a obnově města došlo až v polovině 18.století. V důsledku dalšího stavebního rozvoje v 19.století překročil počet obyvatel 10 000 a správu města převzal magistrát založený v roce 1873. K dalšímu rozvoji došlo až po druhé světové válce.

Imaculata socha knížete Pribiny

My s Davidem jsme si návštěvu města rozložili do dvou dnů tak, abychom nepřišli o nic důležitého na výstavišti a abychom zároveň navštívili všechny podstatné památky. Do centra jsme se tak poprvé vydali v sobotu dopoledne. Naším cílem bylo nejdříve Horní město a především hrad, který se majestátně tyčí nad městem. Po krátkém bloudění v úzkých nitranských uličkách se nám podařilo zaparkovat u Župního domu z roku 1777, který je díky svým dispozicím a rozměrů skutečně nepřehlédnutelný a který tvoří pomyslnou hranici mezi Dolním a Horním městem. Úzkým průjezdem v pravém křídle této secesní budovy jsme se dostali k františkánskému kostelu sv.Petra a Pavla. Tady jsme mohli pokračovat rovně Královskou cestou přímo k hradu nebo vpravo Sámovou ulicí na Pribinovo náměstí a k hradu se tak dostat malou oklikou. Zvolil jsme druhou možnost a na nedalekém náměstí jsme si tak mohli kromě dvoupatrové barokní budovy velkého semináře postavené v letech 1767 – 1770 prohlédnout i sochu samotného knížete Pribiny.
Schodiště, kterým jsme se napojili na Královskou cestu, nás z Pribinova náměstí zavedlo až k bronzovému sousoší Cyrila a Metoděje od akademické sochařky Ľudmily Cvengrošové, které na svém místě stojí teprve od roku 1990. Od sousoší už to byl jenom kousek na vrchol schodiště k Morovému sloupu z roku 1750 od rakouského sochaře M.Vogerla. Bohužel byla celá památka kvůli rekonstrukci obehnaná bedněním, takže jsme toho z barokní architektury sloupu moc neviděli. Prohlédnout jsme si tak mohli pouze pozlacenou sošku panny Marie stojící na zeměkouli na vrcholu celého vzácného díla.

Cyril a Metoděj kamenný most a vstup do hradu


Kamenný most začínající naproti sloupu nás už ale neomylně vedl do hlavní památky Horního města - nitranského hradu. Prošli jsme tedy barokní branou, která stejně jako mohutné hradby pochází z roku 1673. Kamenný průchod nás skrze hospodářskou budovu zavedl až na nádvoří ke schodišti k hradní katedrále, která je nejvýznamnější a nejcennější kulturní památkou celého hradního komplexu. Katedrála se skládá ze tří chrámových budov - kostela sv.Emeráma, horního a dolního kostela. My jsme se nejdříve vydali postraní branou na hradní šanc, odkud nás kamenné schodiště zavedlo na malé nádvoří u prvně jmenovaného kostela, který pochází z 11.století a je tak nejstarší částí celé katedrály. Na nádvoří nás kromě mohutné hradby a zamřížované studny zaujal především otvor s cihlovým schodištěm. Když jsme plni zvědavosti sestoupili až na konec schodiště, zjistili jsme, že jsme vstoupili přímo do biskupské krypty. Jak jsme se posléze dozvěděli, podobných krypt je pod katedrálou hned několik a normálně přístupné nejsou. O některých svátcích bývají některé krypty zpřístupněné a my jsme měli o prvním listopadovém víkendu zrovna štěstí.

biskupská krypta výhled na Zobor

Z krypty jsme se přesunuli do dolního kostela, který je naopak nejmladší částí katedrály. V letech 1621-1642 ho dal postavit biskup Telegdy a se sousedním starším horním kostelem jej spojuje široké schodiště, které překlenuje 160cm výškový rozdíl mezi oběma stavbami. V dolním kostele jsme se úspěšně přifařili k prohlídce, která se odehrávala střídavě v anglickém a ruském jazyce. Průvodce nám kromě oltáře ukázal i tři náhrobky nitranských biskupů z 15. a 16.století a zavedl nás do horního gotického kostela, jehož výstavba probíhala v letech 1333-1335. Tam jsme si prohlédli mohutné varhany, fresky na stěnách a stropu, hlavní barokní oltář a křtitelnici z roku 1643. Průvodce nám ještě ukázal okna vedoucí do biskupské lože, ale to už jsme exkurzi pomalu opouštěli. Po schodišti s kamennými barokními sochami světců jsme se vrátili zpátky na hlavní nádvoří, odkud jsme zamířili k jihozápadní hradbě v naději, že se nám odtud naskytne nějaký ten panoramatický výhled na město. Výhled se bohužel nekonal a tak jsme si pouze prohlédli dvouposchoďový biskupský palác, jehož základy pocházejí ze středověku, a po Královské cestě jsme zamířili zpátky k župnímu domu a k autu.

schodiště ke katedrále Piaristický klášter

Následovala exkurze do Dolního města. Jeho nepřehlédnutelnou dominantou jsou věžičky klášterního komplexu Piaristů, které nás neomylně zavedly do Piaristické ulice na malé náměstíčko před klášterem. Samotný dvou věžový chrám dal v roce 1742 postavit rektor Adolf Nemčéni na místě starého nevyhovujícího kostela. Od kláštera se nám naskytnul docela pěkný výhled na zbytek Dolního města, kromě nepřehlédnutelné věže dalšího klášterního komplexu - řádu milosrdných sester sv.Vincenta de Paul - nás zaujala zvláštní budova s několika kupolemi, tudíž jsme se rozhodli, že budovu najdeme a prozkoumáme.
Autem jsme se proto přesunuli do Krupelné ulice poblíž centrálního náměstí, odkud nás naše pátrání zavedlo až na Štefánikovu třídu, která je hlavní městskou pěší zónou. Třída ústí na rozlehlé Svatoplukovo náměstí s pěkným výhledem na hrad a s ne zcela vkusnou moderní budovou divadla Andreje Bagara. Naše další kroky vedly do Kupecké ulice a k malé barokní kapli sv.Michala z roku 1739. Odtud jsme pokračovali Farskou ulicí k již zmíněnému klášternímu komplexu řádu milosrdných sester sv.Vincenta de Paul s novorománským kostelem Navštívení panny Marie z roku 1854. Tady už jsme pomalu přestávali doufat, že tajemnou budovu s kupolemi najdeme, když ji David konečně zahlédnul v jednom z průjezdů. Tajemství bylo rozluštěno - jednalo se o městskou synagogu, která tu v letech 1910-1911 vznikla podle projektu Leopolda Baumhorna v maursko-byzantském stavebním stylu. Díky generální opravě, která probíhala v letech 1983-2003, vypadá budova jako nová a mezi okolní zástavbou září jako skutečný klenot.
U synagogy jsme s Davidem usoudili, že už těch památek bylo pro dnešek dost, a tak jsme vyrazili na výstaviště, abychom sledovali klání našich čtyřnohých svěřenkyň. Vítězství Peggy v konkurenci dalších čtyř soupeřek bylo skvělou tečkou za velice vydařeným dnem.

divadlo A.Bagara synagoga

V neděli jsme opět odvezli Radku na výstaviště, a protože ten den šla soutěžit pouze Peggy, která jako vícebarevná zasahovala do výstavního dění až v samotném závěru programu, měli jsme s Davidem poměrně dost času na dokončení prohlídky města a na nějaký ten výlet po okolí.
Ze všeho nejdříve jsme zamířili na svah Zoboru. Vinohrady tu už sice dávno nahradila rozlehlá vilová čtvrť, ale i tak jsme doufali v nějaký zajímavý výhled na Nitru. Bohužel marně. Zástavba byla příliš hustá, sedačková lanovka také nejevila známky života a pěšky se nám na vrchol šlapat nechtělo. V Nitře totiž na začátku listopadu panovaly teploty, které spíše připomínaly babí léto, a my s více méně zimním vybavením bychom se při takovém výstupu zapotili víc než bylo bezpodmínečně nutné.
Raději jsme ze Zoboru vyrazili do nedaleké obce Dražovce, na jejímž okraji se nachází vzácný románský kostelík sv.Michala Archanděla, který pochází z první poloviny 11.století. Kostelík stojící na skalnatém výběžku byl viditelný už z dálky, takže nebyl žádný problém najít správnou přístupovou cestu. Mezi vesnickými domky jsme zdárně prokličkovali až k místnímu hřbitovu, kde se nám podařilo zaparkovat. Úzká pěšina nás po krátkém nenáročném výstupu zavedla až na návrší nad vesnicí, kde nás přivítal nejen poměrně nepříjemný vichr, ale především pěkný výhled do širokého dalekého okolí. U nohou nám ležely celé Dražovce, které jenom zelenavá políčka dělila od úbočí majestátního Zoboru, v dáli se tyčila nepřehlédnutelná silueta nitranského hradu a před námi stála skromná jednolodní románská stavba s malou půlkruhovou absidou. Pouze věžička se zděnou jehlanovou střechou v průčelí pozitivně narušuje jednoduchost románské stavby, která patří k nejcennějším kulturním památkám celého Nitranského kraje.

kostelík v Dražovcích Křížová cesta


Z Dražovců jsme se vrátili zpátky do Nitry, abychom vyhledali další zajímavou dominantu, která nás zaujala už v sobotu. Na jižní straně se nad městem zvedá návrší s podivnými siluetami, které připomínají nějakou kalvárii. S nadějí, že konečně najdeme místo s pěkným výhledem, jsme se rozhodli, že tajemnou vyvýšeninu zdoláme. Tedy pokud k ní najdeme cestu...
Vedeni instinktem jsme se městem prokličkovali až na periferii do Horných Krškan. Silnice už nás pomalu vyváděla ven z města, když jsme hledané návrší konečně zahlédli na levé straně. Operativně jsme se otočili a po prvním neúspěšném pokusu, který skončil doslova ve slepé uličce, jsme zaparkovali na okraji města pod svahem tajemného návrší. David chtěl původně traverzovat po skále, ale nakonec jsme zvolili pohodlnější výstup severní stěnou s parčíkem. Tady jsme se brzy napojili na vyšlapanou stezku, která nás zvedla až na Křížovou cestu s dvanácti kapličkami - to byly ty tajemné stavby, jejichž siluety nás v sobotu zaujaly. Park jsme nechali za zády a bičováni nepříjemným vichrem jsme podél kapliček vystoupali až ke třem křížům na vrchol kopce. Tady jsme v nejvyšším bodě našli poslední kapli - sv.kříže - a především kýžený panoramatický výhled na nitranské Horní i Dolní město, na moderní části včetně sídliště Klokočina i na nepřehlédnutelnou siluetu 588 metrů vysokého Zoboru. Konečně jsme měli celou Nitru jako na dlani.

Nitra

Na Kalvárii se nám trochu začalo kazit počasí, přihnala i první dešťová přeháňka a tak už byl nejvyšší čas vrátit se k autu. Okolo nitranské univerzity jsme se přesunuli zpátky na levý břeh řeky a protože jsme ještě měli trochu času, vydali jsme se na malý okružní výlet po svahu Zoboru. Přes vesničku Štitáre jsme se oklikou dostali až do Nitranských Hrnčiarovců, kde jsme mohli ještě jednou obdivovat smělé stavební aktivity zdejších obyvatel. Bohužel jsme se i tady ujistili, že žádnou komunikaci vedoucí na Zobor nenajdeme, tudíž jsme se vydali zpátky na výstaviště do víru psí klubové výstavy. Z Nitry jsme nakonec odjížděli okolo půl čtvrté a celá zpáteční cesta v postupně se zhoršujícím počasí nám zabrala předpokládané čtyři hodiny.

Návštěvou Nitry tak vyvrcholily naše letošní návštěvy Slovenské republiky. Pokud budou i příští rok naše kokří slečny ve formě, určitě se k našim východním sousedům zase vrátíme a já budu mít příležitost navštívit další zajímavá místa...

Podzimní Nitra
Podzimní Nitra - 2008




Bratislava
Senec

Trenčín
vodopád Skok
Lomnica, Hrebienok
Poprdske pleso
Pribylina
Levoča
Spišský hrad
Zeplínská Šírava
Košice
Vlkolínec

Nitra

Užhorog


© 2007 Pavel Juračka Aktualizace: 7.2.2009 HOMPAGE:http://www.pavelj.cz/

e-mail

Odkazy